Zpět
 

Časování – slovesa
osoba 1. – já, my
2. – ty, vy
3. – on, ona, ono, oni, ony
číslo jednotné – já, ty, on, ona, ono
množné – my, vy, oni, ony
způsob oznamovací – v čase minulém, přítomném i budoucím (Četl jsi? Nečtu. Budu číst.)
podmiňovací – tvoří příčestí minulé + být (psal + bych, bys, by, bychom, byste, by)
rozkazovací – má pouze 2. osobu čísla jednotného, 1. a 2. osobu čísla množného (jeď, jeďme, jeďte)
čas minulý – označuje děj, který se již stal
přítomný – označuje děj, který se právě děje
budoucí – označuje děj, který se teprve stane
infinitiv neurčitý způsob zakončený zpravidla na -t (psát, být), méně často na -ti, -ci (psáti, péci)
neurčujeme u něj osobu, číslo, čas, způsob, rod
rod činný – činnost vykonává podmět (Pradlena pere prádlo.)
trpný – činnost nevykonává podmět (Prádlo bylo vypráno. – někým)
vid dokonavý – děj ohraničený, jen v čase minulém a budoucím (jednou – napsat, napsal, napíše)
nedokonavý – děj neohraničený, stále probíhající,
v čase minulém, budoucím, přítomném (stále – psát, psal, píše, bude psát)

 


Všechna práva vyhrazena © 2002–2024 KamiNet