Levý Hradec
Místo, které můžeme bez váhání označit za první ohn sko křesťanství v Čechách a také první mocenské centrum přemslovského státu, nehledejte na území hlavního města. Leží na území města Roztok, v jeho žalovské část, necelých deset kilometrů od severního okraje Prahy, na ostrožně vyčnívající na levém břehu nad údolím Vltavy a po staletí je známo pod jménem Levý Hradec.
Zmínku o hradšti zvaném Hradec či Levý Hradec najdeme už v Kosmově kronice. Na Hradc nalezl podle Kosmy za války s Lučan úkryt kníže Neklan, jeden z nástupců legendárního Přemysla na knížecím stolci. První historickou událostí, kterou můžeme s Levým Hradcem jednoznačně spojovat, je pak Bořvojovo založení nejstaršího křesťanského kostela na českém území, k němuž došlo nejspíše mezi let 882 až 884, po jeho pokřtění na Moravě.
První přemyslovská knížata začala budovat na přelomu 9. a 10. století ústřední sídlo na Pražském hradě a zároveň síť středočeských hradišť jako strategických opor své moc. O významu Levého Hradce na sklonku 10. století svědčí i skutečnost, že právě zde byl 19. února 982 zvolen Vojtěch z rodu Slavníkovců prvním biskupem českého rodu.
Královští úředníc sídlili na Levém Hradci ještě za dob Přemysla Otakara I., jak dokládají listny z let 1221 a 1233. V roce 1233 byl Hradec (jako obec) předán do majetku ženského benediktinského kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě. |
|