Zpět

Epos o Gilgamešovi
Enkiduovo rozbouřené srdce se po Šamašových slovech ukldnilo a hrdina usnul. Navštvil jej horečnatý sen.
Ve snu přistoupila k jeho lůžku podvná obrovská okřdlená bytost se lv hlavou a orlím drápy a odvedla ho k plamenné podsvětní řece. Okřídlená bytost svlékla Enkidua ze šatů a nahého jej ponořla do plamenné řeky. Pak proměnila jeho kůži v ptáka. Enkidu ctil, jak obrůstá peřm a jak odchází cestou, která nevede zpátky. Vešel do podsvětí, kde se prost tma. Ti, kdo obývali smutnou končnu tmy, byli oděni peřím jako ptáci a pojídali prach a hlnu.
Enkidu se vyděsil snem, probral se ze spánku a spatřl svého druha Gilgameše, jak se nad nm sklání.
„Zdál se mi sen, který věští neštěstí,“ řekl Enkidu. „Navštívil jsem říš královny Ereškigaly, ale vrátil jsem se k tobě. Brzy však odejdu a nevrátm se.“
Dvanáct dnů ležel nemocný Enkidu v horečkách a smrt čhala u jeho lůžka. Dvanáctého dne zemřel.

 
(Eduard Petiška: Příběhy, na které svítilo slunce)

 

Špatně: Dobře: Hodnocení: %


Všechna práva vyhrazena © 2002–2018 KamiNet