Kronika tak řečeného Dalimila – kapitola 23
(počátek 14. století, psaná česky)
 
Zesnul Hostivít a stal se
Vl ? a á e é dcem Bořivoj. V tom čase
Svatopluk vlád na Mor ? a á e é vě
Bořivoj mu sloužil. Právě
Jím byl str ? a á e é šně pokálen.
Přij ? a á e é l na dvůr za králem,
A když pojíst měli spolu,
Kr ? a á e é l ho nepřipustil k stolu
Řka, ať pohan usedne si
Jak hovada na z ? a á e é m se psy,
Neboť prý mu chybí víra,
Neboť ušat ? a á e é ho výra
Vzývá místo Stvořitele,
Křesťanskou čest nemá v těle.
Bořivoj hn ? a á e é d zrudl silně,
A když bylo po hostině,
Ž ? a á e é dal, aby pokřtil jej
Arcibiskup Metoděj,
Rusín, který v z ? a á e é mi vší
Po slovansku sloužil mši.
T ? a á e é k byl svědkem Velehrad,
Jak Metoděj zářivý
Kříž pozv ? a á e é d a při křtu klad
Na šíj Bořivoje dl ? a á e é ně.
A bylo to léta Páně
Osm set a devades ? a á e é t čtyři,
Od kter ? a á e é ho do Čech se pak šíří
Křesťanství, jak každý ví.

 
(Autor neznámý, neoprávněně připisováno Dalimilovi Meziříčskému. Obecně známé pod názvem: Kronika tak řečeného Dalimila – přeložila Marie Krčmová, přebásnila Hana Vrbová)