|
Zpět
Základní fonetické znaky a jejich výslovnost
| [:] |
dvojtečka označuje délku hlásky |
| [æ] |
tzv „široké e“, otevřeme ústa jako při výslovnosti českého „a“, ale vyslovíme „e“. Je vždy pod přízvukem: Alica [ælis] |
| [ə] |
nepřízvučná hláska podobná té, kterou v češtině vyslovíme při samostatné výslovnosti „b“, „t“, tj. [bə], [tə]: teacher [ti:čə] |
| [w] |
zaokrouhlíme rty jako při zvuku „o“, ale vyslovíme „v“: one [wan] |
| [ŋ] |
nosová hláska jako u českého „sklenka“, v angličtině před „k“ a „g“, které se obvykle nevysloví: morning [mo:niŋ] |
| [θ] |
neznělé „th“ - špička jazyka se lehce dotkne horních zubů a vysloví se „s“: three [θri:] |
| [ð] |
znělé „th“ - špička jazyka je u kořene horních zubů a vyslovíme „dz“: this [ðis] |
| [r] |
špička jazyka nekmitá jako v češtině, na konci slova se vysloví jen tehdy, následuje-li slovo na samohlásku: you are at [ju: a:rət] |
| [i] |
nezměkčuje předcházející hlásku: twenty [twenti], dy, ty, ny [di], [ti], [ni] - vyslovíme tvrdě |
| [o] |
ústa otevřeme na „a“, zaokrouhlíme rty a vyslovíme „o“: not [not] |
|